1.12.2022 |
Asertivní člověk dovede vyjádřit to, co chce nebo nechce, to, jak situaci vidí, jaký má názor, nesnaží se nic skrývat, je otevřený a upřímný. Nemůžeme ale za každých okolností říct, co si myslíme o člověku, jsou situace, kdy musíme pravdu skrývat, abychom člověku neublížili. Nejlepší cesta k uspokojení potřeb je kompromis.
Podívejme se na několik asertivních technik. Nechápejme je ale jako spolehlivé návody k chování, které budou zárukou úspěšnosti při sebe prosazování.
Obehraná gramofonová deska je taktika umožňující čelit manipulaci, prosadit oprávněný nárok, či odmítnout neoprávněné požadavky na nás. Spočívá v tom, abychom se naučili klidně a přátelsky vyjádřit svůj názor a byli jsme vytrvalí v uplatňování svého nároku. Jako příklad si představme reklamaci zboží.
Technika otevřených dveří dobře funguje při neoprávněné kritice. Je zapotřebí umět souhlasit s tím, co je pravda a také se povznést nad výmysly a nepravdami. Když kritik říká sebevětší nehoráznosti, přehlížíme je, jako bychom je neslyšeli a reagujeme pouze na pravdivé informace.
Dotazování na nedostatky je technika založená na zjišťování pravé příčiny odmítavého nebo kritického postoje. Pokud nám někdo vytýká nějakou chybu nebraňme se, ale ptejme se na další nedostatky. To je cesta k tomu abychom se dozvěděli, jaké má ten druhý představy o našem ideálním chování a my se můžeme dozvědět, co je schované za kritikou. Nebojme se říct své pocity a přání nahlas, ale neříkejme odpich, co si o tom 2 myslíme.
Vyrovnávání se s kritikou a souhlas s oprávněnou kritikou kritika. Kritika bývá často používána jako nástroj napadení, komunikační útočník na nás cílí, protože sám se cítí bídně. Kritika může to být také forma zpětné vazby. Přijmout oprávněně kritiku můžeme tehdy, když nejsme v zajetí obranných mechanismů.
Asertivní přístup v práci, ale i doma lze shrnout do deseti bodů.
• Mám právo sám posuzovat svoje vlastní jednání, myšlenky a pocity a být za ně a za jejich důsledky sám zodpovědný.
• Mám právo neposkytovat žádné výmluvy, vysvětlení ani ospravedlnění svého jednání.
• Mám právo posoudit, zda a nakolik jsem zodpovědný za řešení problémů jiných lidí.
• Mám právo změnit svůj názor.
• Mám právo dělat chyby a být si za ně zodpovědný.
• Mám právo říci: „Já nevím.“
• Mám právo být nezávislý na dobré vůli jiných lidí.
• Mám právo činit nelogická rozhodnutí.
• Mám právo říci: „Já ti nerozumím.“
• Mám právo říci: „Je mi to jedno.“