15.5.2021 | Mnoho podniků se dočasně uzavřelo a zaměstnaní lidé zůstali uvězněni ve svých domovech. Tak vypadal nejen začátek roku 2020, který byl poznamenán vypuknutím celosvětové pandemie. A může se to stát znovu. Pracovní trh teď hledá nové cesty, jak fungovat.
Všechny vlády po celém světě přijaly omezující opatření, aby zabránily šíření viru, a velkou roli v tom sehrálo sociální distancování. Výsledkem bylo, že zdravotní krize silně ovlivnila ekonomický život a trh práce. Obchodní činnost se zpomalila. Lidé přišli o práci, náboráři nikoho nehledali, nezaměstnaní přerušili hledání práce, zaměstnancům se snížila pracovní doba, nebo nechodili do práce vůbec.
Ze dne na den doma
Pandemie měla závažný dopad na pracovní místa vyžadující fyzickou blízkost a osobní kontakt včetně číšníků, prodavačů, recepčních v hotelích, pracovníků na stadionech, stylistů a dalších nízkopříjmových pozic.
Z toho dále vyplývá, že nejvíce byli ekonomicky ovlivnění pracovníci z etnických menšin, ženy, mladí lidé, méně vzdělaní, pracovníci s nízkým příjmem nebo zdravotním postižením. Na ně pak dopadala krize tím více, protože prohlubovala jejich předchozí už tak nerovné postavení, jako například u žen, které berou menší platy než jejich mužští protějšci.
Někteří pracovníci se také musí připravit na to, že jejich síla už nebude potřeba. To kvůli dalšímu trendu, a to automatizaci a digitalizaci, do kterých podniky masivně investují, aby umožnily větší fyzickou vzdálenost mezi svými zaměstnanci a vytvořily flexibilitu pro zvládání náhlých nárůstů poptávky.
Roboti a aplikace umělé inteligence mimo jiné pomohly pracovníkům na montážních linkách udržovat bezpečný sociální odstup, urychlily skladové operace v e-shopech, umožnily více samoobslužných pokladen v obchodech, pomohly bankám zpracovat nárůst úvěrů ze stimulačních programů, a dokonce zastoupily kuchaře, kteří obraceli hamburgery a připravovali hranolky.
Když vir zavře hranice
Být pendlerem s sebou nese od loňského roku stres a další byrokracii. Uzavření hranic nechalo spoustu lidí v nejistotě, zda vůbec mohou jezdit do práce a zpět za svými rodinami. Někdo s sebou vozil prakticky bez přestání vybavení, pokud by se nedostal přes hranice. A jelikož se pravidla neustále mění, na hranicích se opět stojí i několik hodin jako v dobách před zavedením Schengenského prostoru.
Nemusí jít jen o dojíždění za prací přes hranice. Zaměstnavatelé najednou ztratili možnost vyhledávat talenty v globálním měřítku. Česko jako středoevropská země má geografickou výhodu, na druhou stranu třeba v Austrálii, kde tvoří hranice oceán, se museli spokojit pouze s talenty ze svého kontinentu.
Omezení mobility se projevilo na absenci v práci, najímání zaměstnanců, odchodu z práce a stěhování za výdělkem. Trh práce je mnohem méně dynamický než za normálních okolností, což je pro zdravou ekonomiku klíčové. Pokud bude pandemie trvat déle, může to mít vážnější důsledky.
Nejistá budoucnost
Aktuální krize má největší nevýhodu tu, že nejde říct, jak dlouho bude trvat a jaké bude mít dopady. Díky zavedení vakcín se snížil počet koronavirových infekcí, hospitalizací a úmrtí, takže hospodářská omezení se zmírňují. Ale i když se situace na trhu práce postupně zlepšuje, oživení je pomalé a nerovnoměrné.
Zatím se jako nejlepší řešení nabízí rekvalifikace pracovníků. Tedy z nízkých zrušených pozic s nízkou mzdou a kvalifikací na vyšší, které vyžadují více školení. Pak bude ekonomika obnovena s plnou zaměstnaností a dostatkem dobrých pracovních míst.
Už teď statistikové předpovídají, že nárůst míst bude ve vědě, technologiích nebo inženýrství. Tržby také rostou internetovým obchodům a i spotřebitelé budou preferovat nakupování online. Otázkou zůstává, jak se změní městská centra s masivním odchodem pracovníků na homeoffice, kteří doteď využívali kancelářské budovy, restaurace, hotely a obchody.