11.4.2019 | Doba a informační technologie postoupily, a tak si mohou leckteré společnosti a také zaměstnanci dovolit vykonávat svoji práci na dálku. Ať už je to z domova, na cestách nebo v coworkingových centrech. Každopádně má tato varianta práce stále svá úskalí a volá po dobrém technickém zabezpečení, důvěře zaměstnavatelů a disciplíně zaměstnanců.
Převáží výhody nevýhody?
Podle našeho průzkumu se objevují při zavádění práce na dálku rozdílná očekávání zaměstnanců. Lidé vítají zejména flexibilitu, časovou a finanční úsporu. Ze stejných důvodů tyto výhody uvádějí i organizace, i když v menší míře. Pro obě strany je lehce pozitivní menší absence zaměstnance nebo zlepšení pracovních vztahů. Zaměstnanci vidí přímo jako negativní izolaci od kolegů a dění ve firmě, a to až ve třiceti procentech. Dále narušování domova prací a přenášení pracovních problémů do domácnosti nebo větší nároky na osobní disciplínu. Společnosti jako negativa zmiňují také izolace od dění i důležitých novinkách, poté osobní disciplínu a větší kontrolu zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů.
České organizace podle našeho výzkumu v souhrnu vnímají práci na dálku jako benefit pro své zaměstnance, tedy prozatím plně nedocenily výhody a nereagují na opatření, která jsou při zavádění práce nutná. Zároveň však velká část firem a organizací začíná chápat práci na dálku jako komplexní způsob řízení organizace. Více než 20 procent dokonce považuje schopnost poskytovat práci na dálku jako konkurenční výhodu. Jen pět procent si myslí, že jde o zbytečnost.
V celkovém vyznění však většina společností o práci na dálku ani neuvažovaly. Jde o téměř 73 procent z nich, které tuto možnost nevyužívají.
Lidé mají zájem pracovat z domu
Pokud by zaměstnanci dostali šanci pracovat na dálku, skoro 52 procent z nich by na základě našeho zjištění odpovědělo kladně. Negativně by se k této otázce stavělo čtrnáct procent a třetina dotázaných nebyla zcela rozhodnuta. Dokonce něco málo přes polovinu respondentů (54 %) by bylo ochotno v případě této varianty práce snížit svoji očekávanou mzdu. Nejvíce však o 13 procent. Tato průměrná částka odráží výdaje, které zaměstnanec musí vynaložit na dopravu, stravu a další aktivity spojené s výkonem povolání.
Při výběrových řízení se potencionální pracovníci ptají i na alternativní možnosti práce. Hlavně ale u těch organizací, které tuto možnost poskytují. Je to až v pětadvaceti procentech. Naopak u těch, které toto nenabízejí, zaznamenali zájem ze strany zaměstnanců jen v pěti procentech. Nicméně ve výsledku uchazeči nestaví požadavek práce na dálku na významnější úroveň. Nejdůležitější je pro ně pracovní náplň a poté finanční ohodnocení.