18.5.2019 | Pracovní pohovor nemá cenu absolvovat bez přípravy. Doba se vyvíjí a nové technologie zasahují i do tohoto odvětví. Na uchazeče jsou kladeny větší nároky, což násobí stres z přijímacího řízení a také potřeby uspět. Podle našeho výzkumu ale stále zůstává fakt, že nejdůležitější je mít kvalitně zpracovaný životopis. Nelze však spoléhat jen na něj.
Zkušenosti personalistů jako návod
Pokud se lidé připravují na pohovor, je základem dobře zpracovaný životopis neboli CV. Z našeho průzkumu vyplývá, že 73 % personalistů čte celé znění tohoto dokumentu. Osmnáct procent čte dvě třetiny, zbytek méně jak polovinu životopisů. Pisatelé by se proto měli zaměřit na přehlednost, jasnost a stručnost. Pro každou práci zvlášť by se měl životopis personalizovat. Například u budoucího zdravotníka zaměstnavatele nezajímá, že dotyčný na škole točil zmrzlinu.
V curriculu vitae se nesmí lhát. S tím souvisí i to, že jen necelých dvanáct procent personalistů důvěřuje v uvedené informace, osmdesát procent jim spíše důvěřuje, 5,6 % spíše nedůvěřuje a 1,1 % jim rozhodně nedůvěřuje. Naopak šedesát procent z nich má zkušenost s tím, že jsou uváděné údaje nepravdivé. Třicet procent tvrdí, že jsou zřídka nepravdivé a třináct procent se s nepravdivým CV nesetkali. Dokonce třetina personalistů si informace vždy ověřují, 45 procent si je ověřuje občas, 14 procent zřídka a necelých sedm procent nikdy.
Přirozené vystupování zaboduje
Podle našeho zjištění se lidé na pohovoru už od začátku chovají tak, aby se co nejvíce přiblížili požadavkům výběrové komise. Pak dochází k tomu, že se dělají lepší, než jsou. Navzdory tomu personalisté spíše nepoužívají psychodiagnostické texty při výběru uchazečů. Jde o 42,5 procenta z nich. Vždy je používá sedm procent, občasně 28,5 procenta.
Díky moderním technologiím se výběr zaměstnanců zrychluje, což klade na uchazeče větší nároky. Musí se vyrovnávat s novými způsoby, jak o práci usilovat. Zaměstnavatelé se zaměřují na sociální sítě a hledají o dotyčném další informace. Proto by si zájemci měli dávat pozor, jak se prezentují ve virtuálním světě. Jenom čtvrtina personalistů používá informační technologie ke třídění a identifikaci vhodných kandidátů. To znamená, že 75 % z nich nepoužívá žádný takový software.
Samotný pohovor ovšem nemusí být jediným kritériem. Lidé by se měli připravit také na standardizované přihlášky, které jsou častou praxí ve veřejném prostoru. V některých firmách pořádají rovnou skupinové pohovory. V zásobě by každý měl mít i pět slabých a silných stránek.
Konečně je vhodné dodat, že i když kandidáti nepodcení přípravu a mají všechny předpoklady, nemusí nezapadnat do představ firmy. Ty ovlivňují například jejich politika, strategie, intuice nebo emoce. Často už dopředu mají představu o genderu, etnicitě nebo jazykové vybavenosti.